Samotná automatizace není v logistice novým pojmem. V posledních letech vstoupilo do skladových hal mnoho technologií, které přebírají čím dál větší porci skladových operací, byť se často jedná o izolovaná řešení. Příkladem je nasazení uzavřených automatizovaných skladovacích věží s výtahovým posuvem polic určených pro uložení a vychystávání zejména menších dílů, vžil se pro ně pojem Kardex.
Dalším příkladem jsou automatizované dopravní a třídicí linky, polo- i plnoautomatické zakladače (bezobslužné bezpilotní vozíky) nebo celé transportní (skladové) vláčky, které jsou po skladě vedeny pomocí magnetické pásky v podlaze nebo nověji pomocí laserové navigace. Tato automatizovaná řešení znamenají investice v řádu jednotek až desítek milionů korun a pro mnoho menších a středních zákazníků stále ještě nejsou rentabilní. Co se dnes již naopak vyplatí prakticky každému (i pro sklady jen s několika skladníky), je přechod od papíru a tužky k řízení pomocí mobilních terminálů (PDA). Ty ve spojení i s jednodušším WMS dokáží výrazně zefektivnit práci na skladě.
Automatizace ve skladech zasahuje celé procesy, nejvíce pak expedici. Zde je důraz kladen na časovou přesnost (vykládka či nakládka materiálu a zásilek v přesně stanových časových oknech) nebo plánování a sdružování objednávek do zásilek podle fyzických rozměrů balení tak, aby byla maximálně zaplněna kapacita kontejnerů a vozidel, a naopak minimalizovány přepravní vzdálenosti. Z toho profituje nejen zákazník, ale také dopravce, který na základě online dat k expedici dokáže lépe plánovat své kapacity.
Analýza velkých dat může vést k zpřesnění odhadu času příjezdu vozidla na sklad dle momentální situace (pohyb zásilek, počasí, dopravní situace a podobně), a tedy k zpřesnění plánování skladových operací na příjmu. Například analýza sociálních sítí pomáhá k odhadu budoucí poptávky ze strany zákazníků, což je nutné pro modelaci zbožových toků a přesnější zásobování míst blízko spotřeby (prodejny, distribuční centra); na skladech pak pomáhá k optimalizaci zásob – zboží, u kterého se očekává větší pohyb, je přesunuto do bližších pozic.
Digitální mapa skladu
Díky řadě dostupných technologií lze dnes sledovat celkový pohyb na skladě a digitalizovat tak online polohu všech prvků (skladníků, manipulační techniky, přepravních obalů i materiálu) do takzvané digitální mapy skladu. Ta poskytuje velmi cenný podklad pro další rozhodování systému – je možné okamžitě reagovat změnou úkolů jednotlivých pracovníků tak, aby nedocházelo ke střetům či zdržení při jejich plnění a současně byli skladníci a technika využiti na maximum bez zbytečných (prázdných) pochůzek a jízd. Na základě těchto online dat lze zároveň optimalizovat rozmístění přepravních obalů a sortimentu na skladě a dynamicky měnit parametry systému pro optimalizaci skladových procesů. Získaná data lze výhodně využít i v nástrojích business intelligence pro vyhodnocování práce skladníků.
Wi-fi, Bluetooth
Nejčastěji využívanou technologií pro online lokalizaci prvků na skladě je stávající wi-fi síť, přesnějších výsledků lze ovšem dosáhnout pomocí nového komunikačního standardu Bluetooth Low Energy (BLE), který je vhodný pro připojení čteček (přijímače signálu – takzvané kotvy) a čipů připevněných na sledované objekty. Čipy jsou napájeny obyčejnou knoflíkovou baterií, jejíž kapacita vystačí na několik let provozu. Takto lze prvky na skladě lokalizovat s přesností od desítek centimetrů. Právě technologie pro lokalizaci uvnitř skladů v sobě do budoucna skrývají vysoký potenciál. Výrazným způsobem mohou pomoci identifikovat úzká místa, snížit provozní náklady a chyby pracovníků.